Goris (Goris K'aghak')
Goris (arménsky: Գորիս) je město v jihoarménské provincie Sjunik. Leží v údolí řeky Goris, asi 254 kilometrů od Jerevanu, hlavního města Arménie a 67 km od Kapanu, hlavního města provincie. Podle sčítání z roku 2011, ve městě žije 20 591 obyvatel, což z něj činí 2. největší město v provincii. Goris byl dříve nazýván jako Kores nebo Gorajk.
Goris se nachází v údolí řeky Goris, také známé jako Vararak. Údolí je obklopené pohořím Zangezur. Okolní hory jsou známé pro středověká jeskynní obydlí vytesaná do skály. Počasí v Gorisu je charakteristické mírnými zimami a horkými léty. Průměrná teplota v lednu je −1,3 °C a +19 °C v červenci.
Město je rozděleno na novou část, která leží západněji, a na starou část, která je architektonicky zajímavější. Ve východní části se také nacházejí zmiňovaná skalní obydlí.
Goris se nachází v údolí řeky Goris, také známé jako Vararak. Údolí je obklopené pohořím Zangezur. Okolní hory jsou známé pro středověká jeskynní obydlí vytesaná do skály. Počasí v Gorisu je charakteristické mírnými zimami a horkými léty. Průměrná teplota v lednu je −1,3 °C a +19 °C v červenci.
Město je rozděleno na novou část, která leží západněji, a na starou část, která je architektonicky zajímavější. Ve východní části se také nacházejí zmiňovaná skalní obydlí.
Mapa - Goris (Goris K'aghak')
Mapa
Státní území - Arménie
Arménská vlajka |
Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
AMD | Arménský dram (Armenian dram) | Ö | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HY | Arménština (Armenian language) |